Plzeňská rodinná firma vyhrála tendr na dodávku vybavení více než 130 pokojů v elitním švýcarském výzkumném středisku CERN. Na pandemii pohotově zareagovala novou řadou nábytku pro práci z domova nebo pro zázemí e-shopů.
Když v roce 1993 rozjížděl podnikatel Petr Mudra v Plzni malou truhlářskou dílnu, asi ani sám netušil, kde všude bude jednou nábytek a interiérové vybavení pod značkou Arbyd sloužit. Třeba v kancelářích německé Deutsche Bank, v autosalonech automobilky BMW nebo na studentských kolejích ve Švédsku. Značka vyváží nejen do celé Evropy, ale i do severní Afriky nebo na Blízký východ. Do světa jde v současnosti asi polovina produkce Arbydu a ani období pandemie zahraniční expanzi nezastavila.
Letos naopak firma získala další velkou zakázku, navíc na adrese z nejprestižnějších. Na jaře vyhrála výběrové řízení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) u švýcarské Ženevy. V tendru se hrálo o dodávku vybavení 133 pokojů, které slouží jako zázemí pro vědce pracující v této organizaci považované za možná nejelitnější výzkumné středisko světa.
Co konkrétně Arbyd do CERNu dodal? „Jedná se o interiérové vybavení a instalaci hotelových pokojů a společných prostor, jako jsou kuchyně a jídelny. Dodávka obsahovala kufrboxy, noční stolky, čela postelí, šatní skříně, koupelnové skříňky, pracovní stoly, ale i závěsy, židle a osvětlení,“ říká Lukáš Mudra, který je v rodinné firmě projektovým manažerem. „Specifikace vybavení nebyla nijak zvláštní. Veškeré dodané zboží musí splňovat určitou třídu nehořlavosti, což je v jaderném výzkumném areálu pochopitelné,“ pokračuje.
Přesto byl tendr v něčem specifický. „CERN neměl zadání výběrového řízení zpracované od projekční nebo architektonické společnosti, tak jak to bývá u podobných projektů standardem. Plno věcí bylo potřeba během přípravy ceny a následně během realizace ještě domyslet,“ podotýká Lukáš Mudra
I vědec potřebuje postel
Jan Špunda, exportní konzultant z agentury CzechTrade podotýká, že do CERNu mohou české firmy s podobným úspěchem nabízet právě i běžné vybavení, nejen vysoce specializované technologie pro věděckou činnost. „Provoz tak rozsáhlého areálu s sebou přináší požadavky také na zcela konvenční vybavení. Jinými slovy vědečtí a výzkumní pracovníci jsou rovněž obyčejní lidé s běžnými potřebami. Musí někde přespat, někde se stravovat, něčím se dopravovat, používají běžné kancelářské potřeby,“ říká Jan Špunda. „Laboratoře potřebují výrobní nástroje na specifické díly, takže se nezřídka setkáváme s poptávkou po CNC obráběcích strojích jako jsou frézky, soustruhy či řezací stroje. Pak je tu samozřejmě také určitý podíl sofistikovaných zařízení, které na trhu nejsou zcela běžné. Tak například první z letošních tendrů se týkal pořízení kvantové výpočetní techniky. Nebo jsme řešili poptávku po nanosekundovém laseru či kryogenních nádržích a ventilech,“ uvádí Špunda.
Firmu pohání solární panely na střeše výrobny
Sympatickým rysem Arbydu je, že svůj provoz vede v duchu udržitelnosti. Společnost je součástí projektu Zelená firma, jehož cílem je ochrana životního prostředí a ekologická likvidace odpadu. V současné době získává Arbyd 70 procent elektrické energie potřebné pro svou činnost z fotovoltaické elektrárny umístěné přímo na střeše výrobní haly. Automatický kotel a drtič odpadu zajišťuje firmě tepelnou soběstačnost. I díky tomu byl Arbyd vybrán mezi 27 nejlepších projektů v Evropě jako příklad dobré praxe využití obnovitelných zdrojů energie v průmyslu.
- 01Kuchyně
- 02Bytový nábytek
- 03Kanceláře
- 04Veřejné budovy
- 05Hotely
- 06Interiérové dveře
